Měna s nuceným oběhem a její historie

Datum publikování: 18. 01. 2019
Víte, co je to měna s nuceným oběhem? Ve své podstatě jde o zákonné platidlo, na nějž jsme zvyklí v dnešní době. Například v České republice je to Česká koruna. Přečtěte si něco více o měně s nuceným oběhem.
Měna s nuceným oběhem je pojmem, za kterým se skrývají peníze vytvářené úřední mocí. Jde o bankovky puštěné do oběhu, jejichž přesná hodnota je pochopitelně stanovena samotným zákonem. Jinak řečené zákonné platidlo, jež představuje v podstatě většinu národních nebo chcete-li státních měn.

Na měnu s nuceným oběhem můžete narazit také pod dalšími výrazy. Je to například zákonná měna, peníze s nuceným oběhem, fiat peníze a fiat měna. V České republice je nucenou měnou pochopitelně naše Česká koruna. Na světě však existují i nadnárodní měny, jakou je třeba EURO. Většina z nich už není kryta zlatem nebo stříbrem, jako tomu bylo do té doby, než došlo ke zrušení Brettonwoodského systému.

Šlo o speciální dohodu fungující mezi lety 1944 až 1971, kdy byla stanovena jasně daná cena za unci zlata. Po mnoha ekonomických opatření tehdejším americkým prezidentem Nixonem došlo ke zhroucení tohoto systému. To znamená, že v současné době je eminentem bankovek státní banka, potažmo ručitelem samotný stát.

A jak to bylo se zákonnou měnou v dřívějších dobách?

Například v Itálii se od 12. století začaly objevovat speciální směnky, které byly kvůli zhoršené výměně nejrůznějších měn vlastní italskou výrobou. Směnky se postupem času přeformovaly do klasických reálných peněz.

V Anglii to byly naopak záznamové destičky se zářezy, jež byly označovány cizojazyčným názvem Tally Sticks. Zaváděny byly kolem roku 1100. Jejich účel byl na počátku celkem jednoduchý. Potvrzení o uhrazené dani. Později se přeměnily na klasickou a stálou měnu. Ta byla zrušena až v roce 1826.

Ve Švédsku vše začalo měděnými pláty, protože v zemi byl nedostatek kovových mincí. Teprve až po roce 1657 byly vydávány papírové bankovky, které byly směnitelné za stříbrné a měděné mince. To vše pod taktovkou Stockholmské banky. Ta však o deset let později zkrachovala.

Měna ve Spojených státech amerických přišla nejprve v podobě úvěrových listů a postupem času se transformovala do stvrzenek. Vždy šlo o určitá lokální platidla. Vydávány byly také na nákup stříbra. Teprve až po občanské válce se začal objevovat výraz „greenbacks“ což byly bankovky, jež po roce 1878 přešly do podoby klasické zákonné měny.

V České republice se papírové bankovky objevily roku 1762. Za vlády Marie Terezie se zároveň používaly speciální bankocedule, jejichž krytí však postupem času klesalo, až nastal v roce 1811 bankrot. I po roce 1918 byla v Československé republice rakousko-uherská měna. Samostatná československá měna začala platit až o rok později.

Historie měny s nuceným oběhem má hodně dlouhé působení například v Číně, kdy se první zmínky začaly objevovat v letech 960 až 1279. A to v podobě papírových bankovek. Bankovky byly vydávány za určitou hodnotu zlata a mnohdy nebyly směnné mezi sebou. Až slavná Dynastie Jüan zavedla oběhové platidlo.

Se zajímavou měnou začínala také Kanada, kde se v 17. století obchodovalo za pomoci bobřích kůží. Postupným kolonizováním se začaly objevovat i francouzské peníze. Velký krok v tomto směru udělal Jacques de Meulles, který v kolonii začal zavádět papírové peníze v odpovídající hodnotě zlata a stříbra. Šlo o speciální hrací karty, jež se celkem uchytily a později se z nich stalo klasické oběživo.

Kdy byla přijata papírová měna?

Jak můžete správně tušit, historie měny s nuceným oběhem se v různých částech světa objevovala v odlišném časovém období. Níže vám proto přinášíme státy a informaci o tom, kdy přijaly papírovou měnu převoditelnou na zlato, jinak označovanou jako „zlatý standard“.
  • Velká Británie v roce 1821
  • Německo v roce 1871
  • Švédsko a Spojené státy americké (v praxi) v roce 1873
  • Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko v roce 1874
  • Holandsko v roce 1875
  • Rakousko Uhersko v roce 1892
  • Japonsko v roce 1897
  • Rusko v roce 1898
  • Spojené státy americké (právně) v roce 1900